Moje první fotokniha

Přátelé a kamarádi, tento článek bude sice o fotkách, ale bude skoro bez fotek. Abyste to pochopili, nechci vás zde zahlcovat fotkami fotek z fotoknihy 😄, protože by to stejně tak dobře nevyznělo(nevypadalo, žeo). Nebo-li nemělo by to ten správný efekt. Ten totiž přichází až v momentě, kdy tuhle knížku dostanete do ruky. Nechci vypadat jako nějaký narcis nebo namyšlenec, ale zamilovala jsem se do těch fotek znovu. Znáte to, člověk něco dělá a postupem času přichází na to, že to tehdy mohl udělat úplně jinak nebo že se mu prostě jeho dřívější tvorba zdá úplně špatná, ač v době upravení snímku, byl nadšen, jak mu to hezky jde... 😆 A tak bych vám teď chtěla sdělit, jak a proč se mé zamilovaní odehrálo... Jen vás žádám o jedno, berte mě s humorem, jo? Dík!

Je středa večer a já usedám k počítači za jediným účelem - objednat si fotoknihu ze stránky Saal Digital. Měla jsem to v plánu už docela dlouho, ale stále jsem to odkládala kvůli "důležitějším" věcem. Chtěla jsem ji hlavně proto, abych svým klientům - vám - mohla před focením nebo kdykoli jindy ukázat, jak mé fotky vypadají. Ne v telefonu, ne na počítači, ale hezky postaru na papíru. Protože určitě i vy dnes máte ve svých nadupaných laptopech velkou napěchovanou složku nesoucí název "Fotky". A v ní si vesele hoví trilión podsložek - Dovolená v Chorvatsku 2005... Rodinná oslava březen 2008... Povodně květen 2010... Výročí v Paříži 2014... a v neposlední řadě taky Fotky staré 150 let a víc, které tam máte jen proto, že chcete v budoucnu strašit svá vnoučata módou let devadesátých. No dobře, ty povodně tam asi mít nebudete, ale rozumíme si. Já je tam mám 😃. Řekněte mi, kolikrát si ty fotky prohlédnete? Já osobně mám občas záchvat a ve chvíli volna něco málo promažu(rozuměj - smažu ty fakt rozmazané nebo opakující se fotky, protože mi je líto těch ostatních). Ale když máte fotky v ruce, na papíru, v albu, tak se vám na ně zase jenom práší. Ne, dělám si legraci! Je to úplně nejskvělejší věc a já si vždy vytřídím ty nejlepší fotky z různých událostí a nechám si je "vyvolat". A právě proto mě nadchla možnost mít vlastní fotoknihu. 

Musím teda konstatovat, že vybrat fotky pro mě byl boj a další boj byl při sestavování knihy, protože jsem chtěla na dvojstranu dát například 3 fotky. Což v reálu znamenalo z mnou vybraných cca 90 fotek vybrat k sobě barevně hodící se snímky, které budou zároveň pasovat rozměrem a doladit je podle sebe do formátu. Celý proces mi zabral asi 3 hodiny, protože jsem si s tím chtěla vyhrát. A teď se dostáváme k tomu, co bych tady chtěla vyzdvihnout. Saal Digital - přehledný web, kde si můžete nechat vytisknout kalendáře, fotoobrazy, plakáty, přání... a taky krásku podobnou té mé. Jednoduchý program, kde si vše sestavíte podle sebe nebo použijete nějakou z jejich šablon. U fotoknihy si můžete zvolit materiál obálky, gramáž a vzhled papíru, formát nebo počet stran. Asi i proto mi to trvalo takovou dobu - než jsem vše zvážila a vybrala, byla tma 😆

Vše nahráno, vyplněno, odesláno a já se šla dost pozdě uložit ke spánku(dost pozdě u mě teď znamená v půl 1 ráno, protože v 5:20 vstávám a mažu do fitka, zvedám činky v upnutým tílečku a piju BCAA, ale o tom zase jindy). Dny plynuly, týdny plynuly - to bych teda čekala, protože vám zásilka přijde z Německa. Omyl! V pondělí, čtete správně, mi volal kurýr. Celý tento proces(tisk a doručení ze zahraničí) trval DVA DNY. Alžběta naprosto natěšená doma hned jako zkušená blogerka(haha!!) udělala unboxing na instastories. Já byla faaaakt jak malý dítě. Kdo mě nesleduje na Instagramu, má smůlu a už neshlédne můj prvotní přival radosti, nicméně začít můžete vždycky, žeo. Já jsem zábavná a inspirující v jednom kuse, takže šup tam - sleduj zde. Ale zpět k tématu. Pokusím se vám tady shrnout mé pocity a dojmy. 

Vybrala jsem si matnou obálku i papír, protože prostě proto. Šťouralové(jako můj přítel) by mohli namítnout, že fotka na obálce není do krajů. Není, já vím. Je to zcela záměrně, protože nemám ráda ořezávání již upravených fotek a ač by to tady nevadilo, mně by to vadilo! 😂 A pak je tady další důvod - až budu umět hezky psát, vezmu si liháč a do toho bílého pruhu napíšu něco jako "portfolio" nebo své jméno. Stejně tak ke každé fotce bych mohla drobným písmem dopsat, kdo na ní je a kdy vznikla. Poněvadž je pro mě každý člověk před objektivem důležitý, každý je jiný a já mám ráda pojmenované věci. 

Velmi příjemně mě překvapilo, že papír je tvrdý, tedy tvrdší než jsem čekala. Tisk je na-pro-sto skvělý!! Barevně mi fotky totálně sedí s tím, co mám v počítači, což je pro mě velmi důležité. Seděla jsem s tou knížkou asi hodinu na posteli a neustále otáčela těch 50 stránek slasti. Stále dokola, nemohla jsem se vynadívat. Je to vážně pocit k nezaplacení a pokud si fotky netisknete(kvalitně podotýkám) a nejste tak trochu šáhlí(jako já), asi to nepochopíte. 

Za mě má Saal Digital 10 z 10! Od objednání až po dodání, nemám jim co vytknout a určitě se budu velmi ráda vracet a doporučovat. To je také důvod, proč vám tady sepisuju takový sloh. Ráda totiž doporučím světu vše, co vážně stojí za to. Navíc jsem se dívala, že mají často nějaké akce a slevy, což je pro nás zákazníky skvělé, žeo. 

Jestli jste dočetli až sem, tak jste nejlepší a #díkyčáu. A příště o tom fitku, fakt, slibuju.

Vaše Sissi